Historie

V roce 1946 po obnovení činnosti lékařské fakulty v Olomouci byl přednostou ústavu jmenován doc. Dr. František Pavlica. V tomto počátečním období probíhala výuka za skromných podmínek, poněvadž v této době se teprve prováděly adaptační práce v budově teoretických ústavů (v nynější budově Přírodovědecké fakulty na Třídě svobody.

V březnu 1948 se stal přednostou ústavu doc. Jan Hromada, který současně vedl anatomický ústav. Bylo zahájeno budování ústavu, které se v té době zaměřovalo především na výuku a na přípravu výukových pomůcek a preparátů. Materiální vybavení ústavu bylo velmi skromné, jednalo se především o přístroje získané z fondu americké pomoci UNRRA. Co se týče personálního obsazení, výuka byla zajišťována asistenty - mediky, kteří v té době ještě studovali ve vyšších ročnících.

V dubnu 1951 se stal vedoucím ústavu Dr. Karel Mazanec. Za jeho, bohužel krátkého působení v Olomouci zaznamenal ústav rychlý kvalitativní vzestup. Mazanec dokonale ovládal laboratorní techniku, takže zavedl na ústav nové metody především histochemické, renovoval sbírky pedagogických preparátů na vynikající kvalitativní úroveň a zahájil výzkumnou práci, především v oblasti embryologie Za svého působení v Olomouci se habilitoval, poněvadž však byl přímým a poctivým člověkem, neměl přízeň u tehdejšího vedení školy a proto v roce 1953 přešel (ke škodě naší fakulty) na lékařskou fakultu Masarykovy university v Brně, kde později získal profesuru a dosáhl světového věhlasu.

Od října 1953 nastoupil do funkce vedoucího ústavu Dr. Miroslav Obručník, který v této funkci setrval po nejdelší dobu - 30 let, tj. až do roku 1983, kdy pro závažnou chorobu z vedení katedry odstoupil a za další tři léta zemřel. Během svého působení obhájil titul kandidáta věd, habilitoval se a byl jmenován profesorem.

V roce 1960 byly dobudovány teoretické ústavy, do kterých přesídlila i tehdy již samostatná katedra histologie a embryologie. V předchozím období byl histologický ústav součástí společné katedry s ústavem anatomickým.
Profesor Obručník se velmi zasloužil o vybudování a další růst katedry po stránce materiální i personální. Byly zavedeny a rozšiřovány nové laboratorní metody, především z oboru histochemie, fluorescenční mikroskopie a techniky kvantitativní analýzy. Prof. Obručník nebránil růstu mladších kolegů a podporoval jej. V roce 1959 bylo při ústavu zřízeno samostatné oddělení, Pracoviště elektronové mikroskopie, jehož vedením byl pověřen Dr. Jiří Malínský.
Prof. Obručník vykonával během svého působení na fakultě též akademické funkce. Nejprve byl proděkanem (v roce 1962 - 1966) a v období od r. 1966 do 1969 byl děkanem.
Profesor Obručník vykonával tedy funkci děkana v období srpna 1968 a prakticky ještě rok poté. Toto krizové období dokázal profesor Obručník překonat s rozvahou a nezapojil se do řad horlivých normalizátorů na fakultě.

Po odchodu profesora Obručníka do důchodu byl v roce 1983 vedoucím jmenován docent Kamarád. Pokračoval ve vedení katedry v tendencích svého předchůdce. Byla provedena další modernizace ústavu, především zavedením počítačové techniky, umožňující ve vědecké práci přesnější kvantitativní hodnocení výsledků morfometrické analýzy. Rovněž byl modernizován výukový proces tím, že v mikroskopickém sále bylo instalováno televizní zařízení, umožňující jednak projekci videozáznamů a jednak přímou demonstraci preparátů z mikroskopu. Doc. Kamarád v roce 1989 obhájil titul doktora věd.

V roce 1990 byl přednostou ústavu jmenován prof. Lichnovský, který ústav vedl následujících 18 let. Postupně se dále modernizovala výuka (nové mikroskopy, videoprojekce, dataprojektor, řádný termín se zkouší testem atd.).
Vědeckovýzkumná práce byla zaměřena na studium histotopochemie enzymů v tkáních a orgánech lidských zárodků. S postupujícím rozvojem a úrovní vědeckých poznatků byla vědeckovýzkumná práce orientována na imunohistochemickou detekci některých onkogenů, proliferačních faktorů a detekci apoptózy v embryogenezi člověka. Byla získána a publikována řada prioritních nálezů, týkajících se uvedené problematiky.
Na ústavu má dlouhou a velmi úspěšnou tradici práce se studentskými vědeckými silami. Pracovníci ústavu byli od roku 1993 řešiteli a spoluřešiteli více jako 30 grantových projektů.
Ústav histologie a embryologie lékařské fakulty Univerzity Palackého je v posledních několika letech zapojen do rozsáhlého výzkumného projektu, který se zabývá studiem signálních drah důležitých pro vznik leukémie. Řada regulačních faktorů těchto signálních drah kontroluje množení a zrání nejen embryonálních kmenových krvetvorných buněk v průběhu prenatální krvetvorby, ale i krvetvorných kmenových buněk kostní dřeně, které jsou zdrojem krvinek po narození. Zkoumání signálních drah prenatální a postnatální krvetvorby, jejich rozdílů a společných aspektů je dosud na počátku. Znalost významu těchto regulačních mechanizmů a jejich kontroly pro normální vývoj jedince může být velmi přínosné pro pochopení průběhu nádorové transformace krvetvorné buňky i odpovědi nádorových buněk na terapii. Ústav se podílí i na dalších výzkumných projektech a to zejména v oblasti využití proteomiky v experimentálních podmínkách - zavádění a optimalizace metod značení proteinů, zejména s využitím imunohistochemie.

Od 1.1.2008 je přednostou ústavu histologie a embryologie prof. MUDr. Jiří Ehrmann, Ph.D.